Turecko

Jak vypadá pronásledování

Pronásledování v Turecku je často poháněno představou, že být Turkem znamená být muslimem. Každý, kdo otevřeně vyznává jinou víru, zvláště pokud konvertuje z islámu, je často považován za někoho, kdo zrazuje a zneuctívá svou rodinu i svůj národ. To vede k rozsáhlé diskriminaci. Konvertité z islámu jsou zranitelní vůči obtěžování, odmítání a výhrůžkám násilím jak ze strany rodinných příslušníků, tak radikálních islamistických skupin. Mnozí cítí, že musí svou víru skrývat a vést dvojí život. Jiní však svou víru žijí odvážně a otevřeně, což odráží rozmanitost jak uvnitř turecké církve, tak i v turecké společnosti.

Obecně mají křesťané omezený přístup ke státnímu zaměstnání a mohou zažívat diskriminaci i v soukromém sektoru. V oblastech s etnickými konflikty se historické křesťanské komunity ocitají mezi dvěma stranami a někdy jsou nuceny opustit své domovy.

Co se letos změnilo

Pronásledování v Turecku letos mírně vzrostlo, ale situace zůstává z velké části stejná.

Navzdory otevření nového syrského pravoslavného kostela v roce 2023 – prvního od založení Turecké republiky – jsou historické křesťanské církve stále považovány za „cizí“. Čelí přísné vládní kontrole v základních otázkách, jako je výběr církevních vůdců, a dokonce i uzavírání kostelů.

Vláda pod vedením prezidenta Erdoğana pokračuje od pokusu o převrat v roce 2016 v tvrdém postupu proti opozici. Výrazně omezila svobodu občanů a médií a uvěznila novináře i politiky. Tento pokračující tvrdý postup zvýšil tlak na turecké křesťany.

Dlouhotrvající konflikt na jihovýchodě Turecka, vedený především proti separatistické skupině Kurdská strana pracujících (PKK), se možná mění. PKK v květnu oznámila své rozpuštění, což by mohlo vést k politickému řešení. Toto etnické napětí však zesílilo tlak na syrské křesťany (stoupence východního křesťanství, kteří používají syrský jazyk), kteří se často ocitají uprostřed konfliktu. Zažívají nepřátelství a tlak ze strany vlády i kurdských klanů, které je vytlačují z jejich domoviny.

Kdo je vůči pronásledování nejzranitelnější

Nejzranitelnější jsou křesťanští konvertité z muslimského prostředí ze sousedních zemí. Čelí silnému tlaku ze strany rodiny, komunity i úřadů. S historickými křesťanskými církvemi, jako jsou arménská, řecká pravoslavná a asyrská církev, se zachází jako s „cizími“. Čelí neustálému vládnímu dohledu a nadměrné byrokracii. Trpí také pokračujícím zabíráním půdy a násilím. Křesťané ve vnitrozemských oblastech čelí společenskému nepřátelství kvůli tamním přísnějším islámským zvykům. Rostoucí počet křesťanských uprchlíků ze sousedních zemí také čelí vysoké míře nepřátelství.

Jak ženy zažívají pronásledování

Ženy mohou v Turecku čelit genderově podmíněnému domácímu násilí a dokonce i vraždě. Ženy, které konvertují ke křesťanství, jsou obzvlášť zranitelné. Ačkoli některé konvertitky mohou svou novou víru žít svobodně, konverze může být také vnímána jako zneuctění rodiny. Ženám hrozí domácí vězení, bití, sexuální zneužívání, obtěžování a odmítnutí. Největšímu nebezpečí čelí svobodné nebo finančně závislé ženy a mnoho mladých konvertitek svou víru skrývá, aby nebyly vyhozeny z domova nebo zavrženy svými rodinami. V této kultuře cti a hanby oběti často trpí mlčky.

Ženy také čelí veřejnému tlaku, aby se přizpůsobily islámskému odívání a chování.

Jak muži zažívají pronásledování

Křesťanští muži v Turecku čelí tlaku, aby následovali islám, který je považován za nedílnou součást turecké identity. To mnohým brání otevřeně vyznávat svou víru. U mužů a chlapců je také větší pravděpodobnost, že budou zatčeni nebo zadrženi. Konvertité ke křesťanství často přicházejí o práci, jsou odmítáni svými rodinami nebo jsou nuceni navštěvovat mešity.

Během vojenské služby křesťanští vojáci často zažívají obtěžování a šikanu a nemohou svou víru otevřeně praktikovat. Mužští církevní vůdci mohou dostávat výhrůžky smrtí a čelit zastrašování, zatímco rozšířená diskriminace ve všech částech společnosti omezuje jejich schopnost vydělávat si na živobytí, což činí jejich rodiny a komunity finančně zranitelnými.

Co dělá Open Doors, aby pomáhala

Open Doors příležitostně podporuje persky mluvící křesťanské uprchlíky v Turecku. Děje se tak prostřednictvím důvěryhodných partnerů, kteří poskytují školení pro připravenost na pronásledování, zdroje a praktickou podporu. Open Doors také zajišťuje modlitební podporu pro věřící v těžkých situacích a modlitby za Turecko obecně.

Modlete se

Někteří politici a vůdci v Turecku věří, že všichni Turci by měli být muslimové. Modlete se za změkčení srdcí a za to, aby lidé po celé zemi viděli lásku a naději Ježíše v životech křesťanů.

Chvalte Boha za to, že tolik tureckých věřících může otevřeně uctívat. Proste Ho, aby jejich uctívání požehnal a zmocnil je k naplňování Velkého poslání.

Když muslimové v Turecku konvertují a následují Ježíše, mohou být svými rodinami a komunitami zavrženi. Modlete se, aby tito věřící našli pocit přijetí a naději v Boží rodině.

Pane Ježíši, předkládáme Ti naše bratry a sestry v Turecku. Modlíme se, abys jim pomohl zářit světlem své lásky v jejich rodinách a komunitách navzdory tlakům, kterým čelí. Prosíme Tě, požehnej jejich úsilí sdílet dobrou zprávu evangelia. Přines prosím útěchu každému, kdo byl kvůli své víře zavržen, odmítnut nebo obtěžován. Amen.