Uzbekistán

Jak vypadá pronásledování

Přestože je Uzbekistán sekulárním státem, pro jeho malou skupinu křesťanů může být nesmírně obtížné svou víru vyjadřovat a sdílet.

Církvím mohou bránit těžkopádná a nesplnitelná omezení. Patří sem i nedávno zavedený požadavek, aby církve měly minimální počet členů – a přitom je pro malé sbory tohoto počtu nemožné dosáhnout. Církvím, které se nepodřídí vládním pravidlům – například tím, že vlastní „nepovolené“ materiály – hrozí razie, zatýkání, výhrůžky a vysoké pokuty. Jinak je tomu u ruských pravoslavných církví: ty se s problémy setkávají zřídka, protože mají omezený kontakt s původním uzbeckým obyvatelstvem.

Konvertité z islámu mohou čelit silnému odporu svých rodin a komunity, zejména ti, kdo žijí na venkově, kde je silná islámská a klanová identita. Není proto překvapivé, že mnozí věřící cítí, že musí svou víru tajit.

Co se letos změnilo

V Uzbekistánu se změnilo jen velmi málo, ale nedávné úpravy zákona ještě více ztížily fungování církví. V březnu 2025 se zvýšily postihy za držení „nepovolené“ náboženské literatury a pokuty nyní dosahují až 50násobku minimální měsíční mzdy. Pro vedoucí a jejich rodiny, kteří nesou hlavní tíhu těchto postihů, má tento dopad ochromující účinek. V uplynulém roce také vzrostl počet případů, kdy místní sousedské výbory nahlásily křesťanské aktivity policii.

Kdo je vůči pronásledování nejzranitelnější

Stejně jako na mnoha místech po světě jsou konvertité ke křesťanství vystaveni pronásledování zvlášť silně, zejména ti, kdo žijí mimo hlavní městská centra. Jedním z ohnisek silného pronásledování je Ferganská kotlina, kde jsou tradiční islámské hodnoty a klanové struktury nejsilnější. Nepřátelství ze strany státu je z velké části zaměřeno na vedoucí církví, vzhledem k znepokojivému dopadu, jaký to má na širší křesťanskou komunitu.

Jak pronásledování prožívají ženy

V silně patriarchální společnosti Uzbekistánu je domácí vězení křesťanských žen obzvlášť časté a výrazně omezuje jejich svobodu vyjadřovat svou víru a setkávat se s ostatními. Mohou také čelit nucenému sňatku, únosu a rozvodu, stejně jako sexuálnímu násilí, které často zůstává nehlášené kvůli tomu, jak bylo v uzbecké společnosti normalizováno.

Jak pronásledování prožívají muži

Vedoucí církví v Uzbekistánu jsou obvykle muži a úřady si je berou na mušku, aby zastrašily sbory. Mezi používané taktiky patří pokuty, zatčení, fyzické týrání a odmítnutí výjezdních víz. Na pracovišti může být křesťanským mužům odepřeno povýšení a mohou být dokonce propuštěni. Vojenská služba může věřící vystavit šikaně.

Jak Open Doors pomáhá

Open Doors posiluje církev ve Střední Asii prostřednictvím mnoha iniciativ, včetně distribuce literatury, modlitební podpory, služby přítomnosti, podpory obživy a služeb ženám.

Modlete se

Církve a vedoucí církví jsou často pod dohledem úřadů. Modlete se, aby mohli vést druhé bez obtěžování a bez újmy.

Neregistrované církve jsou zvlášť terčem útoků a razií. Proste Boha, aby chránil věřící, kteří tolik riskují jen proto, aby se mohli setkávat a uctívat Ho.

Proste, aby konvertité z islámu v Uzbekistánu – kteří jsou často nuceni rodinou, komunitou i vládou, aby svou víru odvolali – přijali Boží milost a naději.

Nebeský Otče, vyzbroj, povzbuď a posilni naše sestry a bratry v Uzbekistánu, když čelí odporu kvůli své víře. Dej vedoucím moudrost a rozlišování, když se pohybují v prostředí omezení a dohledu, a těm, kdo jsou dnes zvlášť unavení, dej slovo, které je podepře (Izajáš 50,4). Když se věřící shromažďují, často s velkým rizikem, rozmnož jejich víru a inspiruj jejich odvahu. Když úřady sledují jejich činnost, kéž se nečekaně setkají s Tebou. Amen.