Bhútán: Neotřesitelná víra na skrytých místech

Od strachu k víře

Manmaya* vyrostla v hinduistické rodině, kde se oddaně dodržovaly rituály. Jejich domov však byl často plný nemocí. Někteří členové rodiny trpěli epilepsií, jiní srdečními problémy a byly tu i další chronické nemoci, které neodcházely. Noci byly napjaté a plné strachu, a kdykoli se příznaky zhoršily, rodina běžela k šamanům. Ti prováděli rituály, přinášeli oběti a rodina utratila mnoho peněz. Ale nemoci pokračovaly, hádky přibývaly a v jejich domově se usadil strach. V tomto těžkém období za nimi přišel křesťanský soused a laskavě jim řekl: „Pojďte do církve, budeme se modlit; Bůh vás může uzdravit.“ O křesťanství nevěděli skoro nic a v jejich oblasti bylo velmi málo křesťanů. Z hluboké nouze se rozhodli jednou přijít.

Domov, který byl plný nemocí a zmatku, se proměnil v místo modlitby a naděje.

Jejich první návštěva jim připadala nezvyklá. Písně a modlitby byly nové, ale cítili něco jiného: vřelost, přijetí a opravdový zájem. Křesťané je neodsuzovali. Později členové sboru pravidelně navštěvovali jejich domov a modlili se za ně. V té době měla Manmayina matka vážný srdeční problém a potřebovala operaci. Sbor se věrně modlil a během jednoho až dvou let začali pozorovat změny. Zdraví její matky se zlepšilo a neustálý koloběh nemocí se zmírnil; atmosféra doma se proměnila. Změna nebyla jen fyzická – hádky ustoupily a vzájemné porozumění rostlo; láska začala nahrazovat strach. Rodina si uvědomila, že prožívá víc než jen chvilkovou úlevu. Postupem času se celá rodina rozhodla následovat Krista. Opustili rituály, na kterých byli kdysi závislí, a vstoupili do nového života víry. Domov, který byl plný nemocí a zmatku, se proměnil v místo modlitby a naděje.

Povolání ke službě

Manmaya se poté provdala za mladého křesťana, který dokončil studium teologie. Jak jejich víra rostla, Manmaya a její manžel pocítili povolání sloužit druhým. Její manžel začal vést malé místní společenství. Jejich touha byla prostá: sdílet naději a uzdravení, které rodina přijala. Ale sloužit jako křesťané v Bhútánu není jednoduché. Jejich sbor se musel několikrát stěhovat; v jedné pronajaté budově si sousedé stěžovali, kdykoli se křesťané shromáždili k bohoslužbě. Majitel, který byl buddhista, za nimi často chodil na kontrolu. Jednoho večera po bohoslužbě vstoupil do sboru v botách (což je považováno za neuctivé, protože se očekává, že lidé si při vstupu do modlitebny zují obuv) a vše prohlížel, vyptával se na to, jak je to tam zařízené a jak probíhají shromáždění. Křesťané se cítili ponížení a sklíčení; měli pocit, že jsou sledováni a že nejsou vítáni.

„Jste křesťané. Nemůžeme vám ten prostor poskytnout.“

Dvakrát byli požádáni, aby budovy vyklidili, a to na základě stížností sousedů na hluk a skupinová shromáždění. Najít nové místo bylo pokaždé těžší. Mnozí buddhisté, kteří vlastnili nemovitosti, je odmítli pronajmout, když se dozvěděli, že budova bude sloužit pro křesťanské bohoslužby. Někteří otevřeně prohlásili: „Jste křesťané. Nemůžeme vám ten prostor poskytnout.”

Nakonec se přesunuli do podzemní místnosti, kterou vlastní jeden křesťan, stranou od běžné obytné zástavby. Místnost nemá okna ani větrání, a proto je tam špatná kvalita vzduchu. Jsou tu i další problémy – když prší, voda prosakuje dovnitř a na stěnách je plíseň. Občas vypadne elektřina. Zápach plísně bývá silný, což znepříjemňuje bohoslužby. Není to ideální ani snadné, ale přesto se tam nadále scházejí k bohoslužbám.

Život pod tlakem

Křesťané musí v každodenním životě jednat opatrně. Otevřené nošení Bible může přitáhnout nežádoucí pozornost a vést k dezinformacím. Společenství se často schází potichu a v menších skupinkách, protože jsou lidé, kteří křesťanské aktivity sledují. Při žádostech o zaměstnání se některých přímo ptají, zda jsou křesťané, což může ovlivnit jejich pracovní příležitosti.

Manmaya vysvětluje: „Křesťanství je obvykle vnímáno jako cizí kultura. Lidé mají obecnou představu, že křesťané jsou ovlivněni zahraničními penězi a špatnými úmysly. Tato slova je bolestné slyšet. Většinou mlčíme a jen se modlíme. Vzpomínám si, že i Ježíš čelil pronásledování, odmítnutí a falešným obviněním, a to mi dává sílu. Oni neznají pravdu a nechápou [co dělají].“

Snad největší břemeno pro Manmayu je vidět, jak křesťanské děti vyrůstají pod neustálým tlakem. Ve školách děti začínají den zpěvem státní hymny a čtením buddhistických textů. Během vyučování navštěvují hodiny vedené lámou, kde se učí buddhistické nauky. Před odchodem domů se účastní závěrečných modliteb. Křesťanským dětem rodiče vyprávějí o Kristu doma a v církvi a zároveň je učí respektovat ostatní. Ale není to jednoduché. „Je nám velmi smutno, když vidíme naše děti, jak s tím zápasí,” říká Manmaya. „Jsou příliš malé. Plně tomu nerozumí a je to pro ně náročné.” Tíha leží na rodičích, kteří chtějí chránit víru svých dětí a zároveň jim pomoci žít pokojně ve společnosti. Manmayina malá dcera, která vyrůstá a brzy nastoupí do školy, je pro ni občas zdrojem obav, když pomyslí na tlaky, kterým bude muset jako křesťanské dítě čelit.

„Nejsme sami”

Uprostřed všech těchto tlaků se pro tento sbor stává bodem obratu školení o připravenosti na pronásledování. Prostřednictvím místních partnerů Open Doors získalo jejich společenství biblická školení i praktickou pomoc.

Tato školení probíhají v blocích zaměřených na pronásledování, vytrvalost, odpuštění a duchovní růst. Skupinové diskuse pomáhají křesťanům sdílet své zkušenosti a navzájem se povzbuzovat. Pro Manmayu bylo toto školení velmi důležité. Naučila se praktickým způsobům, jak reagovat na nepřátelství, aniž by ztratila víru. Pochopila, že pronásledování neznamená, že je Bůh opustil, ale že jím může vytříbit a posilovat víru křesťanů.

Mladí členové sboru nacházeli během školení povzbuzení prostřednictvím písní chval a společenství. Vedoucí získali sebedůvěru k tomu, aby vedli ostatní členy a matky se učily, jak duchovně vzdělávat své děti. Přestože se jejich sbor schází v podzemí a ve špatných podmínkách, duchovně se posílil. Změna nebyla patrná ve velikosti budovy, ale v odvaze křesťanů. „Toto školení je pro nás velmi důležité,” říká Manmaya. „Pomáhá nám zůstat silnými a připomíná nám, že nejsme sami.”

Navzdory všem výzvám zůstává Manmayina víra neochvějná. „Ježíš je pro mě vším,” říká tiše. „Je můj nejbližší přítel a rozumí mi dřív, než promluvím.” Manmaya říká, že volí odpuštění místo pomsty. Přestože se setkává s negativními slovy a odmítáním, nechce odpovídat nenávistí. Podle ní láska a důsledný křesťanský život promlouvají hlasitěji než hádky.

Upřímná vděčnost

S vděčným srdcem Manmaya vyjadřuje své uznání podporovatelům, kteří nadále projevují lásku sborům v Bhútánu. Je vděčná za školení, programy pro mládež a podporu, které posílily jejich společenství a lásku k Pánu. Modlí se, aby tyto snahy pokračovaly nejen pro jejich sbor, ale i pro mnoho dalších, kteří čelí pronásledování kvůli své víře v Ježíše. Doufá v další školení pro páry, rodiče a děti, aby rodiny mohly pevně stát pohromadě.

Služba v Bhútánu není snadná. Křesťané se možná scházejí potichu, ale víra stále roste. Manmaya věří, že díky modlitbě a vytrvalosti bude víra i nadále růst. Mezitím budou s manželem dál sloužit, vychovávat své děti v pravdě a důvěřovat, že každá bouře má svůj účel.

Je mnoho křesťanů jako Manmaya, kteří vytrvávají ve víře a ukazují, že Bůh koná své dílo i na skrytých místech. Místní partneři Open Doors tyto křesťany i nadále doprovázejí a podporují je v tom, aby zůstali pevní, stálí a neochvějní prostřednictvím školení o připravenosti na pronásledování.

Modlete se

1. Modlete se, aby křesťané v Bhútánu odpovídali na nepřátelství milostí a svědčili o Kristu svými životy na pracovištích, v domovech i ve svých komunitách.
2. Proste Boha, aby zajistil zdravé a stálé prostory pro společenství. Modlete se za přízeň majitelů, kteří mohou pronajímat bez omezení.
3. Modlete se za křesťanské děti, které se ocitají mezi svou vírou a učením ve škole. Proste Boha, aby chránil jejich srdce, prohluboval jejich porozumění a pomáhal jim na jejich duchovní cestě.
4. Modlete se za školitele, místní vedoucí a účastníky školení v připravenosti na pronásledování, které je učí vytrvalosti, odpuštění a moudrým reakcím na jejich situace.
5. Modlete se za finanční stabilitu, emocionální odolnost a duchovní občerstvení pro ty, kdo vedou malá společenství pod tlakem.
6. Modlete se za obyvatele Bhútánu, aby jejich manželství zůstala silná, rodiny vzkvétaly ve vztazích a děti byly vychovávány s rodinnými hodnotami v dobrém prostředí.

Děkujeme!

* jména z bezpečnostních důvodů změněna