Írán: Radostné i bolestivé zprávy

Křesťané v Íránu nadále pociťují plnou tíhu pronásledování, zejména pak ti, kteří jsou vydáni na milost a nemilost nepřátelsky naladěným úřadům. Spolu se zármutkem a utrpením však přicházejí také významné odpovědi na modlitby – na Vaše modlitby.

Napsala Bahar*, íránská křesťanka žijící mimo Írán.

Říjen dal íránským křesťanům důvod chválit Boha a také spoustu důvodů nepřestávat se modlit. Za každým titulkem se skrývá země, která čelí obrovskému tlaku. Podle časopisu The Economist americká blokáda vážně oslabila íránskou ekonomiku a v důsledku rostoucích cen potravin, nezaměstnanosti a životních nákladů uvrhla běžné rodiny do ještě větší chudoby. Pro křesťanské konvertity se k tomu navíc přidává sledování, diskriminace a riziko zatčení.

Chvalme Boha

Hannah Gholami

Hannah Gholami byla omilostněna. Tato 36letá konvertitka byla uvězněna za účast na setkání domácí církve. Byla zatčena před třemi Vánocemi a odpykala si přibližně polovinu svého dvouletého trestu, když jí 2. října bylo sděleno, že byla omilostněna v rámci všeobecné amnestie. Je to odpověď na modlitby a důvod k vděčnosti Bohu.

Mahshar Parandin, křesťanka ve vězení, jejíž obvinění zůstávají neznámá, konečně získala zdravotní propustku. Tato umělkyně a matka, které je přes 50 let a je hlavní živitelkou rodiny, má vážné zdravotní problémy ovlivňující její rovnováhu, pohyblivost a řeč. Její vězeňský lékař údajně uvedl, že potřebuje vyšetření srdce a operaci dvou rostoucích nádorů, z nichž jeden ohrožuje zrak v jednom oku. Nyní jí byla udělena desetidenní propustka. Děkujeme Bohu, ale deset dní není lék a mnoho dalších vězňů stále čeká na léčbu.

Radost, která netrvá dlouho

Zatímco se ještě slavilo Hannino propuštění, přišly další zprávy.

Lida Alexani

Lida Alexani byla předvolána k nástupu třináctiletého trestu. Osmapadesátiletá babička už předtím strávila měsíc ve vězení, převážně na samotce. Je obviněna z „deviantního proselytismu v rozporu se svatým náboženstvím islámu“ a ze „shromažďování a spiknutí“. Její manžel, pastor Joseph Shahbazian, je od února 2025 ve věznici Evin, kde si odpykává šestnáctiletý trest za vedení domácí církve. Modleme se za jejich rodinu, která čelí dalšímu odloučení.

Gharzal Marzban

Ghazal Marzban patří mezi více než 20 žen v ženském oddělení věznice Evin, kterým byly za trest zakázány návštěvy, protože protestovaly proti místním podmínkám. Odpykává si trest téměř deseti let a po čtyřech měsících zákazu návštěv na začátku letošního roku je nyní bez návštěvy dalších sedm týdnů. Bylo jí také odepřeno mít u sebe Bibli, zřejmě proto, že ji smějí mít pouze křesťané narození do křesťanských rodin.

Elnaz Ghorbani a Sohrab Ghavidel

Elnaz Ghorbani a její manžel Sohrab Ghavidel uprchli z Íránu a neplánují se vrátit. Elnaz byla předvolána k nástupu pětiletého trestu poté, co odešla po razii v domě své matky v říjnu 2024. Sohrab zůstal, aby se staral o nemocného otce, byl zatčen a devět dní snášel psychické mučení, než byl propuštěn na kauci a podařilo se mu uprchnout. Jsou v bezpečí, ale přišli o domov, o rodiny i o svou zemi a Sohrabův případ stále není uzavřen.

Jak vypadá vězení

Za těmito názvy se skrývá systém, jehož cílem je lidi psychicky i fyzicky zlomit. Vězni mohou být drženi v celách, kde nikdy nezhasne světlo, zatímco z reproduktorů, které nemohou vypnout, zní náboženské recitace. Strážci je budí bušením na železné dveře. Vězni čekající na výslech mohou slyšet, jak jsou v sousedních místnostech ostatní biti. Na samotce je ticho tíživé a někteří vězni dokonce promluvili nahlas jen proto, aby slyšeli nějaký hlas.

Léčba je odkládána nebo odmítána, návštěvy a telefonáty jsou za trest omezovány a knihy, osobní věci i Bible jsou zadržovány. I po propuštění někteří přeživší říkají, že běžné zvuky, jako je zvonek u dveří nebo motor auta, v nich stále mohou vyvolávat strach.

Proč se to děje?

V Íránu je křesťanská víra považována za hrozbu pro státní bezpečnost. Arménští a asyrští křesťané jsou do jisté míry tolerováni, pokud svou víru nesdílejí s ostatními. Bohoslužby v perštině jsou od roku 2009 zakázány, což nutí konvertity zakládat podzemní domácí církve. Na tato shromáždění jsou pak prováděny razie a křesťané jsou obviňováni z „propagandy“ nebo šíření „odchylných“ přesvědčení.

Zatýkání neslouží pouze k potrestání jednotlivců. Šíří strach, rozhání domácí církve a odřezávají křesťany jeden od druhého. Když je pastor uvězněn, jeho manželka předvolána, přítel poslán do exilu a vězni jsou odepřeny návštěvy, je to vzkaz pro všechny, kdo to sledují, že shromažďování se, mluvení a následování Pána Ježíše vás bude něco stát. Cílem je izolovat křesťany a zastavit jejich činnost.

Íránští křesťané čelí všemu tomuto a zároveň se potýkají s hroutící se ekonomikou a napětím způsobeným konfliktem. Strach ze zatčení jde ruku v ruce se strachem, že nebudou schopni uživit své rodiny. Írán je na Světovém indexu pronásledování 2026 na 10. místě mezi zeměmi, kde křesťané kvůli své víře zažívají největší pronásledování.

*jméno z bezpečnostních důvodů změněno

Fotografie: Article18

Prosíme, modlete se za křesťany v Íránu

🙏 Za Lidu a jejího manžela, pastora Josepha, aby Bůh podpořil jejich rodinu a dal Lide sílu snést její trest.

🙏 Za Ghazal a ženy z evinského oddělení, aby jim byly obnoveny návštěvy, telefonáty, lékařská péče a přístup k Bibli a aby Bůh chránil jejich srdce a mysl.

🙏 Za Elnaz a Sohraba, aby je Bůh chránil v exilu, zajistil jim vše potřebné a dal jim pokoj při budování nového života.

🙏 Za íránské domácí církve, aby je strach nerozptýlil a aby křesťané nadále důvěřovali Pánu Ježíši a byli Mu poslušní.

🙏 Za íránský lid, aby těžkosti obrátily srdce k Pánu a aby mnozí poznali naději evangelia.