SIP: Trendy pronásledování
Jak se od loňského roku změnila situace pronásledované církve?
Světový index pronásledování 2026 ukazuje, že pronásledování křesťanů v mnoha regionech světa zesílilo a zároveň se rozšířilo. Prudce vzrostlo zejména násilí na Blízkém východě a v subsaharské Africe. V mnoha dalších zemích jsou církve systematicky zatlačovány do izolace prostřednictvím sledování a regulace.
Zpráva vychází z výzkumu organizace Open Doors za dvanáctiměsíční sledované období – od října předloňského roku do září loňského roku.
Sýrie
V roce 2026 se Sýrie poprvé od roku 2017 vrátila do první desítky Světového indexu pronásledování. Skóre země vzrostlo o mimořádných 12 bodů (z 78 na 90) a Sýrie se posunula z loňského 18. místa na šesté. Jde o jeden z největších meziročních nárůstů podle současné metodiky výzkumu.
Za tímto vývojem stojí pád Asadova režimu v prosinci 2024 a převzetí moci džihádistickou skupinou Hay’at Tahrir al-Sham (HTS).
Skóre násilí vzrostlo ze 7,0 na 16,1 (z maximálních 16,7), což odráží náhlý prudký nárůst násilí proti křesťanům. Během sledovaného období bylo potvrzeno 27 případů, kdy byl křesťan zabit kvůli své víře. V předchozím roce to nebyl ani jeden.
V červnu 2025 zabil sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel Mar Elias v Damašku 22 křesťanů.
Kromě násilí se zvýšil i tlak na křesťany: vzdělávací systém byl přetvořen v duchu islámské ideologie, křesťané byli vyzýváni ke konverzi k islámu a po církvích se požadovalo placení daně džizja.
Podle odhadů Open Doors dnes v Sýrii zůstává jen asi 300 000 křesťanů, o stovky tisíc méně než před deseti lety.
Subsaharská Afrika
Zpráva označuje subsaharskou Afriku za region, kde má pronásledování největší rozsah. Světový index pronásledování nyní zahrnuje 14 zemí subsaharské Afriky, v nichž žije dohromady zhruba 721 milionů lidí – téměř polovina z nich jsou křesťané. V těchto zemích žije každý osmý křesťan na světě.
Průměrné skóre zemí regionu za deset let vzrostlo z 68 na 78 a čtyři země z první desítky Světového indexu pronásledování nyní leží v subsaharské Africe. Obzvlášť výrazný je nárůst násilí: souhrnné skóre násilí zemí regionu stouplo ze 49 procent na 88 procent možného maxima. Maximálního skóre násilí (16,7) dosáhly v roce 2026 tři země: Súdán, Nigérie a Mali.
Nigérie zůstává celosvětovým epicentrem smrtícího násilí proti křesťanům. Ze 4 849 křesťanů zabitých kvůli víře během sledovaného období jich bylo 3 490 z Nigérie, zatímco v předchozím roce to bylo 3 100. Skóre násilí Nigérie je na maximu již osm let po sobě a celkové skóre země vzrostlo na rekordních 89.
V červnu 2025 zabil čtyřhodinový útok na křesťanskou zemědělskou komunitu Yelwata ve státě Benue 258 lidí, většinou žen a dětí. V různých částech země působí současně několik ozbrojených skupin, mimo jiné Boko Haram, Provincie Islámského státu v západní Africe a muslimští fulanští ozbrojenci.
V důsledku násilí muselo zhruba 3,4 milionu Nigerijců opustit své domovy a jsou vnitřně vysídlení.
V Súdánu vyhnala dvouletá občanská válka mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory do vnitřního vysídlení 9,6 milionu lidí. Obě strany se svým násilím zaměřují na křesťany a stovky kostelů byly poškozeny nebo zničeny.
Súdán se ve zprávě umístil na čtvrtém místě a jeho skóre od začátku války vzrostlo o pět bodů. Také v dalších
konfliktních oblastech, například v Demokratické republice Kongo, Somálsku, Středoafrické republice, Mosambiku a Burkině Faso, souvisí násilí proti křesťanům se slabou správou státu, rozpadem státní autority a činností islamistických extremistických skupin.
Další trendy a několik dobrých zpráv
Zpráva upozorňuje také na celosvětový trend, kdy církve nejsou ničeny především násilím, ale jsou zatlačovány do izolace prostřednictvím sledování a regulace.
V Alžírsku byly všechny protestantské církve uzavřeny ještě před sledovaným obdobím 2026 a více než 75 procent křesťanů ztratilo přístup ke společenství církve.
V Číně se mezitím zpřísňuje digitální kontrola. Předpisy o náboženských aktivitách na internetu, které vstoupily v platnost v září 2025, rozbily domácí církve, jež se dříve scházely ve velkém počtu, na malé skupinky působící v utajení.
Také v Mauritánii a Tunisku zúžily zesílené sledování a autoritářská vláda možnosti křesťanů praktikovat svou víru.
Vedle tohoto ponurého celkového obrazu zpráva poukazuje i na některé pozitivní změny.
V Bangladéši se po politických nepokojích ze srpna 2024 násilí snížilo. V Malajsii soud nařídil znovu otevřít vyšetřování únosu pastora Raymonda Koha. Na Srí Lance změna přístupu vlády omezila diskriminaci křesťanů.
Celkově však Světový index pronásledování 2026 ukazuje, že pronásledování křesťanů je systematičtější, rozšířenější a rozmanitější než dříve – a vyžaduje trvalou mezinárodní pozornost.